„Ivanka i Karel byli docela upřímní a vlastně řekli mi, že pokud se rozhodnu to napsat, tak že to musím napsat velmi rychle, aby to stihli s Charlottkou nazpívat a to byl i pro mě spouštěcí impuls a tam se ve mě začalo skládat to, o čem by ta píseň měla být a to bylo tou inspirací,“ řekl Richard Krajčo.
Richard tedy od samého začátku věděl „co bůh chystá“.
„Já jsem tomu jako moc nevěřil. Myslel jsem si, že... Víte co, už takových zdravotních informací o Karlovi bylo dost. On byl vlastně takový super hrdina a vždycky všechno ustál. Ale říkal jsem si, že teď už je to asi vážný, když jsou ke mně takhle upřímní a vlastně jsem měl v podstatě časový limit.“ prozradil Krajčo.
Jak to natáčení brala Charlottka, protože přece jen je to třináctiletá slečna a musela zpívat tak silný text, uvědomovala si to?
„Já si myslím, že stoprocentně, že o tom doma mluvili, že to rozebírali. Myslí si, že se jí do toho ze začátku moc nechtělo, ale nakonec to zvládli. Hezky se na to připravovala se svou učitelkou zpěvu, takže taky přišla připravená. V podstatě to pro ni byla její první velká zkušenost s velkým studiem a zvládla to na jedničku. Byla vynikající,“ řekl Krajčo.
O tom, že Karel Gott zemřel se dozvěděl v okamžiku, kdy byl se svoji kapelou ve studiu, kde se zlatým slavíkem nahrával. „Stál jsme skoro na stejném místě jako jsem tam stál s Karlem. Já jak jsem věděl, že se to blíží, tak se s tím člověk smiřuje, ale stejně, pak když to přijde, tak vás to stejně zaskočí. Říkal jsem si, že to možná není pravda, ranilo mě to, zavřel jsem se na chvíli ve studiu sám, pustil jsem si tu píseň a trochu jsem se tam dojímal,“ řekl pořadu Top Star Richard Krajčo a pokračoval: „Já si myslím, že ta písnička je jako smutná a spojí se s tou smutnou událostí, ale má v sobě naději vlastně sdělením je ten název Srdce nehasnou a že v srdcích lidí, kteří ho milovali, zůstane navždy a v případě Karla Gotta to platí obzvlášť. Je to zvláštní, ale přijde mi , že neodešel.“