Vladimír Mišík si užívá. Drogy, alkohol a rokenrol

Mezi jeho nejslavnější písně patří kupříkladu zhudebněné básně Josefa Kainara Stříhali dohola malého chlapečka, nebo podle básníka Václava Hraběte Variace na renesanční téma. Téměř celou svoji kariéru hrál s kapelou ETC, ale nakonec si dopřál ten luxus vydat sólovou desku. Nazval ji Jednou tě potkám.

Natočit sólové album Mišíka napadlo už dávno. "Vždycky když jsem měl nějaký přetlak nápadů, tak jsem si sedl a začal psát nejdřív texty a ty jsem si pak sám zhudebňoval. Postupně jsem takhle dával dohromady víc a víc materiálu, tak jsme s kapelou uvažovali o nové desce. Jenomže to jsme dělali asi pět let – že jsme jenom uvažovali. Nechtěl jsem desku kapely postavit jen na šesti sedmi písních, které by se vybraly z těch mých, takže jsem se postupně rozhoupal k tomu, že vydám v uvozovkách sólovou desku s producentem Petrem Ostrouchovem a s muzikanty z jeho kapely," prozradil Mišík pro magazín 5+2.

Natáčení ovšem nebylo jednoduché, a to zejména kvůli zpěvákově zdravotním problémům. I když lékaře tak úplně neposlouchá, a i nadále občas koncertuje, musí poctivě užívat svoje léky. Ale Mišík to už bere s nadhledem. „Všechny léky, co beru, jsou vlastně drogy, občas k tomu trocha toho alkoholu, takže si na starý kolena užívám, tak jak to má být – drogy, alkohol a rokenrol,“ řekl s humorem Mišík Janu Krausovi.