Luděk Munzar pracoval do poslední možné chvíle. Ještě před dvěma roky hrál divadlo a loni se objevil na několika společenských akcích. Už měl ale potíže s chůzí a když si jeho dcera, herečka Bára Munzarová, loni na zahradě jejich domu brala Martina Trnavského, měl už Munzar velké potíže dovést nevěstu k oltáři.
Ještě za vysokoškolského studia Munzar okusil práci v televizi, hned v počátcích jejího vysílání působil jako televizní hlasatel. Televize mu po celou dobu jeho herecké kariéry také poskytovala větší prostor. Po ukončení DAMU se začal objevovat v malých filmových rolích, ty významnější přišly až v 60. letech. Zahrál si např. v Sequencově snímku ATENTÁT nebo v KOČÁRU DO VÍDNĚ od Karla Kachyni, kde ztvárnil jednoho ze dvou německých zběhů. Jako kariéristický funkcionář se objevil v dramatu ŽERT podle románu Milana Kundery. V 70. letech zazářil v ČARODĚJOVĚ UČNI od Karla Zemana, kde se stal vypravěčem a propůjčil svůj hlas malému Krabatovi.
V 80. letech si zahrál např. velitele žoldnéřů v dobrodružném historickém příběhu POSLEDNÍ PROPADNE PEKLU, hlavní roli skláře Jakuba Cirkla si zahrál v průměrném televizním seriálu SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE. Zajímavou příležitost dostal v televizní inscenaci UBOHÝ PAN KUFALT, kde si zahrál propuštěného trestance v Německu postiženém hospodářskou krizí. V 90. letech se zaskvěl jako Pilát v inscenaci PILÁT PONTSKÝ, ONOHO DNE. Objevil se také jako kriminalista v inscenaci PŘÍBĚH KRIMINÁLNÍHO RADY. Větší roli soudce Bareše získal i v seriálu NA LAVICI OBŽALOVANÝCH JUSTICE.
V roce 1990 Luděk Munzar opustil spolu se svou ženou Národní divadlo, protože jeho představy o poslání a směřování divadla se odlišovaly od představ nového vedení. V divadle Viola hrál ještě v roce 2016.