Dagmar Havlová v slzách! Zemřel jí přítel a objevitel!
Juraj Herz objevil pro film Dagmar Veškrnovou Havlovou, když ji v roce 1974 obsadil do svého filmu Holky z porcelánu. "Juraj zaujímal v mém životě a srdci významné, nezastupitelné místo. Byl to geniální režisér, který nemá náhradu," sdělila dnes Havlová ČTK. "Právě před rokem jsme natočili s panem režisérem jeho GEN a také předsedal porotě Febiofestu. Byl ještě plný sil a plánů. Jeho filmy Spalovač mrtvol, Petrolejové lampy nebo Morgiana se mi navždy vryly do paměti jako mimořádná díla české kinematografie," řekl Fenič ČTK. Portrét Herze pro projekt GEN natočil režisérův syn Michal Herz. [bomba]
"Znal jsem se s Jurajem od 60. let, mnohokrát jsem s ním pracoval jak na divadle, tak ve filmu," řekl ČTK herec a divadelník Jan Hrušínský. "V 60. letech s mým tátou točil Spalovače mrtvol. Později jsem pak v jeho režii hrál v divadle - poprvé v 70. letech v Činoherním studiu v Ústí nad Labem Tajovského Ženský zákon, potom Taková spoušť! a na Jezerce Petrolejové lampy, Sklenka sherry," vypočítal vzájemnou spolupráci. "K divadelní adaptaci Petrolejových lamp jsem ho musel přesvědčit, říkal, že nechce dvakrát vstoupit do stejné řeky, ale pak byl nadšen, hrálo se to osm let a bylo permanentně vyprodáno," řekl. "Měli jsme plány, co ještě spolu dělat... je to normální, že lidé odcházejí, jen se s tím nemůžete smířit, když máte toho člověka rád," dodal.
"V panu Juraji Herzovi ztrácí naše kinematografie velkou osobnost, jednoho z posledních silných tvůrců nové vlny 60. let. Svou originální schopností propojovat groteskní a hrůzné dával svým filmům jedinečnou dramatickou atmosféru. Řada jeho snímků bude už natrvalo patřit do zlatého fondu českého filmového umění," uvedl ministr kultury Ilja Šmíd. "Dokázal se vždycky zorientovat v daných podmínkách. V 60. letech, kdy panovaly liberální poměry, tvořil bez omezení a dovedl využít příležitostí, které dostal. Spalovač mrtvol by nevznikl za žádných jiných podmínek než na Barrandově financovaném státem," řekl ČTK ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
Připomněl jistou paralelu Herze s režisérem Janem Švankmajerem, jehož byl spolužákem. "Také k filmu přišel až po ´loutkárně´, myslím, že Herze spíš zajímalo výtvarno, divadlo a loutkářství pro něj znamenalo jakýsi odstup, nadsázku, která mu možná vyhovovala víc než zápolení s obrovským molochem filmové produkce," doplnil ředitel.
"Vždycky mě fascinovalo, jakým způsobem se pral s komunistickou cenzurou, jak se neustále snažil nacházet originalitu v jakémkoli filmu," řekl ČTK režisér a producent Václav Marhoul. Připomněl film Holky z porcelánu. "I v tomto snímku, který natočil jako ústupek, aby mohl točit dál, měl problémy s cenzurou. Vytýkali mu, že z dělnic v porcelánce udělal prostitutky," připomněl. "A to vůbec nemluvím o Spalovači mrtvol, Morgianě a Petrolejových lampách," dodal. Zdůraznil, že Herzovi se s posledně zmíněným filmem jako dosud poslednímu českému režisérovi podařilo dostat do soutěže na festivalu v Cannes. Bylo to v roce 1972. Po návratu z emigrace Herz natočil ještě několik celovečerních filmů. Jedním z nich bylo mysteriózní drama T.M.A. podle scénáře muzikanta a výtvarníka Martina Němce. "Jsou osobnosti, které nelze nahradit. Juraj byl silnou, vyhraněnou osobností, ale i ve vzájemném střetávání názorů, byl nositelem velmi specifického, jak jinak než černého, humoru," řekl Němec ČTK. S Herzem podle něj odchází velký tvůrce nezapomenutelných filmů, a to i ve světovém kontextu.
