Tereza Pergnerová: Léky na duši máme v sobě

„ Oslovil mě pan spisovatel Josef Formánek, který si také prošel velkými životními problémy stejně jako já atakovou nabídku jsem nemohla odmítnout. Nejprve jsem sice nevěděla v jakém duchu se večer ponese,přesto jsem řekla ano, protože moje intuice mi také řekla ano. Těšila jsem se na souznění s lidmi, kteří si dokostela najdou cestu, a věděla jsem, že půjde tak trochu o zpověď. Já nechci nic skrývat a tajit a nic pro měnení tabu,“ uvedla Tereza. [bomba] 

Tabu pro ni není ani její tříletá drogová závislost a je ochotná o ní otevřeně mluvit. A také nic nevylepšuje a neskrývá. „Ano, byla jsem tři roky tvrdě závislá. Skončilo to v roce 2003. Teď po těch patnácti letech se na všechno cobylo dívám tak, že to, co se přihodilo, mělo být. Že to byla lekce, nějaká cesta sama k sobě a teď v tuto chvíli mohu říci děkuji za ni. Léky na zlo i na duši nikde nekoupíme, ty si nosíme každý v sobě a někdy je tojejich hledání delší a komplikovanější. Jak bylo řečeno, já jsem to zvládla a mám za sebou patnáct let čistého života, kdy jsem postupně nacházela sama sebe. Je to o tom, aby člověku samotnému se sebou bylo dobře, aby si rozuměl, sám si kladl i nepříjemné otázky a sám si na ně odpovídal. Život není přece jeno zlých věcech, je především o radosti, lásce k němu i sobě samému a k druhým. Tím já teď žiji,“ dodalaTereza Pergnerová, poslechla si úvodní písničku, kterou zcela zaplněnému kostelu zazpíval Richard Müller, a odebrala se s Josefem Formánkem na pomyslné jeviště.