O více než dvě koruny zdražil za uplynulý měsíc litr benzínu, litr nafty pak ještě o něco výrazněji. Zdražování však naštěstí pro řidiče brzy skončí. Již od druhého červnového týdne lze počítat se zastavením růstu cen, či dokonce s jejich snižováním. "Důvodem je znatelný propad cen ropy na světových trzích v uplynulém týdnu. Severomořská ropa typu Brent zlevnila z cenové úrovně kolem 80 dolarů za barel na současných 75 dolarů za barel. Toto zlevnění se s odstupem dvou až tří týdnu promítne právě do zastavení růstu a eventuálně i zlevnění pohonných hmot v Česku," uvedl ekonom Lukáš Kovanda. [bomba]
Zlevňování ale bude tlumit dolar, který vůči koruně dále posiluje, čímž zvyšuje korunovou cenu barelu ropy a tedy i korunovou cenu pohonných hmot. "Sečteno, podtrženo, na růst ceny benzínu nad 34 korun za litr to v tuto chvíli opravdu nevypadá. Jeho cena bude během prázdnin spíše pod touto úrovní. Nafta by zase měla zůstat pod úrovní 33 korun za litr," vyčíslil Kovanda.
Oboje je ovšem podmíněno tím, že nedojde k zásadnějšímu propadu dodávek ropy na světové trhy. V zásadě jde tedy nyní o to, zda očekávané uvolnění těžebních limitů v rámci kartelu OPEC a ze strany dalších tradičních těžařů v čele s Ruskem povede k takovému navýšení dodávek ropy na světové trhy, že to vykompenzuje výpadky dodávek z Venezuely a z Íránu. Zdražování ropy na maxima od roku 2014 bylo totiž v poslední době hnáno právě obavami z výpadků ve venezuelských a íránských dodávkách, protože jak Caracas, tak Teherán jsou „na kordy“ s Washingtonem, jehož sankce mohou dodávky ropy zásadně ohrozit. Venezuelské hospodářství je navíc v rozvalu kvůli socialistickému experimentu s tamní ekonomikou, což se samo o sobě promítá do zhoršení těžebních možností. "Nyní se ale zdá, že k zásadnějšímu výpadku dodávek v souhrnu nedojde, ačkoli skutečná míra poklesu dodávek jak z Venezuely, tak z Íránu je v tuto chvíli neznámou, podobně jako míra nárůstu těžební kapacity kartelu OPEC a Ruska," upřesnil ekonom.
Země kolem nás jsou ovlivněny vývojem na trhu s ropou stejně jako ČR. Zrovna tak podléhají také vývoji velkoobchodních cen paliv na příslušných burzách, jakou je například rotterdamská. Velkoobchodní cena benzínu ale poměrně věrně kopíruje vývoj ceny ropy. "Takže rozdíly v cenách pohonných hmot v jednotlivých zemích jsou dány spíše rozdíly v daních, v menší míře pak odlišnými maržemi distributorů a samotných čerpacích stanic. Kupní síla obyvatelstva a cenová hladina v zemi pak hraje ještě menší roli. Takže třeba v Rakousku jsou ceny plus minus stejné jako v ČR, navzdory vyšší kupní síly tamního obyvatelstva. Na Slovensku zase vyjde hlavně benzín dráž než u nás. Tradičně dražší, a to výrazně, je pak v Německu, Francii, Řecku nebo v Itálii, v menší míře také v Chorvatsku, Slovinsku nebo Španělsku. Naopak levněji řidiči natankují v Maďarsku, Polsku nebo Bulharsku," uvedl Kovanda.